USS Hornet (CV-8)

USS Hornet (CV-8) u Hampton Roads 27. října 1941.[1] Hlavňová výzbroj ještě nebyla nainstalována. Záchranné čluny vedle lodního ostrova byly po zapojení USA do války nahrazeny za záchranné vory.
USS Hornet (CV-8) u Hampton Roads 27. října 1941.[1] Hlavňová výzbroj ještě nebyla nainstalována. Záchranné čluny vedle lodního ostrova byly po zapojení USA do války nahrazeny za záchranné vory.
Základní údaje
Vlajka USA se 48 hvězdami z let 1912 až 1959
Typletadlová loď
TřídaYorktown (modifikovaná)
Číslo trupuCV-8
Objednána30. března 1939 v loděnicích Newport News Shipbuilding & Drydock Co., Virginie
Zahájení stavby25. září 1939
Spuštěna na vodu14. prosince 1940
Uvedena do služby20. října 1941
OsudPotopena 27. října 1942bitvě u Santa Cruz po předchozích úderech japonského letectva. Doražena japonskými torpédoborci.
Poloha vraku8°38′ j. š., 166°43′ v. d.
CenaPlánovaná cena v roce 1938: 22 000 000 dolarů[2]
Konečná cena: 45 000 000 dolarů[3]
Takticko-technická data
VýtlakPodle Rose:
20 000 T (20 321 t) projektovaný standardní[2]
26 507 T (26 932 t) plný
29 144 T (29 612 t) maximální[4]

Podle Hubáčka a Yarnalla:
19 900 T (20 219 t) standardní[5][6]
Délka234,70 m na vodorysce
246,60 m trup
251,4 m celkem[4]
Šířka25,4 m na vodorysce
34,75 m maximální[4]
Ponor7,42 m projekční
7,47 m při výtlaku 23 577 T (23 955,3 t)[4]
Pohon9 kotlů Babcock & Wilcox Express: 400 psi (2757,9 kPa)[4][7]
4 sestavy turbín Curtis - Parsons
4 třílisté lodní šrouby o průměru 4 m
Jedno polovyvážené kormidlo[4]
120 000 k na hřídeli (89 484,0 kW) projektovaný
122 178 k na hřídeli (91 108,1 kW) skutečný[4]

2 dieselgenerátory po 250 kW[7]
PalivoPodle CV-6:
4270,9 T (4339,4 t) topného oleje
89,5 T (90,9 t) nafty pro dieselgenerátory
464,6 T (472,1 t) leteckého benzínu[7]
Rychlost32,5 uzlů (60,2 km/h) projektovaná
33,84 uzlů (62,7 km/h) maximální[4]
Dosah12 500 nmi (23 150 km) při rychlosti 15 uzlů (27,8 km/h)[4]
PosádkaPředpokládaný stav po dokončení:
86 důstojníků a 1280 mužů posádky
141 důstojníků a 710 mužů létajícího a pozemního personálu
2217 celkem[4]

Válečný stav:
2919 včetně létajícího a pozemního personálu[4][6]
Pancíř19–102 mm boky
38 mm čtvrtá paluba nad strojovnami a kotelnami
51–102 mm velitelská věž[4]
VýzbrojPo dokončení:[4]
127 mm (5 palců)/38 cal Mk 12 (8×I)[8]
16× 28 mm (1,1 palce)/75 cal Mk 1 (4×IV)[9]
24× 12,7 mm kulometů M2 Browning Mk III

Od listopadu 1941:[10]
8× 127 mm (5 palců)/38 cal Mk 12 (8×I)
16× 28 mm (1,1 palce)/75 cal (4×IV)
27 × 20 mm/70 cal Oerlikon Mk 4[11] (27×I)

Od července 1942:[4]
8× 127 mm (5 palců)/38 cal Mk 12 (8×I)
16× 28 mm (1,1 palce)/75 cal (4×IV)
32× 20 mm/70 cal Oerlikon Mk 4 (32×I)

2 zaměřovače Mk 37[12] pro 127mm děla
4 zaměřovače Mk 41[4] nebo Mk 44[9] pro 28mm kanony
Individuální zaměřovače Mk 14 pro 20mm Oerlikon
Elektronika2× střelecké radiolokátory Mk 4 kombinované se zaměřovači Mk 37
radiomaják YE
1× přehledový radiolokátor SC (v červnu 1942 nahrazen za XCAM)
1× rozlišovač vlastní-cizí (IFF)[4]
LetadlaPlánováno:
90 letounů

Při vyplutí 17. srpna 1942:
107 letounů (z toho 78 operačních)

3 výtahy 14,6 × 13,4 m o nosnosti 7711 kg
2 katapulty H 2 na přídi
1 katapult H 2 na hangárové palubě[4]
U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém.
Při přepisu japonštiny byla použita česká transkripce.

USS Hornet (CV-8) byla třetí a poslední letadlová loď třídy Yorktown a sedmá loď toho jména ve službě amerického námořnictva. Hornet byl poslední letadlovou lodí, kterou námořnictvo Spojených států získalo před vstupem do druhé světové války. I když ve službě strávil pouhý rok a sedm dní (1941–1942), než byl potopen v bitvě u Santa Cruz, významně zasáhl do bojů v Pacifiku.

Zkáze jádra pacifické flotyPearl Harboru unikl, protože tou dobou teprve prodělával cvičné plavby na východním pobřeží USA. V březnu 1942 připlul do Pacifiku a byl vybrán k uskutečnění jedné z prvních ofenzivních operací Spojenců v Pacifiku, kterou byl Doolittlův nálet na Japonsko.

Byl jednou ze tří zbývajících akceschopných letadlových lodí, které mohli Američané nasadit v bitvě u Midway. V této bitvě byla jeho 8. torpédová eskadra (VT-8) kompletně zničena při neúspěšném útoku na japonské letadlové lodě. 29 ze 30 členů posádek zahynulo a všechny její stroje byly ztraceny. VT-8 obdržela za tento sebevražedný útok Presidential Unit Citation „za mimořádnou statečnost a vynikající službu nad rámec povinnosti“.[13] V pozdější fázi bitvy se letouny z Hornetu podílely na potopení těžkého křižníku Mikuma a poškození jeho sesterské lodě Mogami.

Po modifikacích v Pearl Harboru zasáhl Hornet do operací u Šalomounových ostrovů. V období od 15. září do 23. října byl Hornet jedinou americkou letadlovou lodí v oblasti a tak tíha leteckých bojů ležela na jeho palubních letounech a na letadlech z Guadalcanalu. Když se v říjnu Japonci pokusili o další ofenzivu proti americkým pozicím na Guadalcanalu, byl to Hornet a právě opravená USS Enterprise, kdo se Japoncům postavil v bitvě u Santa Cruz. Bombardéry z Hornetu v ní dokázaly těžce poškodit letadlovou loď Šókaku a jeden těžký křižník, ale ani Hornet neunikl japonskému úderu. Po celodenních náletech byl těžce poškozený Hornet opuštěn a měl být doražen americkými torpédoborci. Navzdory těžkým poškozením se ale stále držel na hladině a tak ho nakonec dorazily japonské torpédoborce. Hornet se tak stal čtvrtou a poslední letadlovou lodí typu CV, kterou USA ztratily (původně letadlová loď USS Langley totiž v době svého potopení již nepůsobila jakožto letadlová loď).

Během služby byl Hornet vyznamenán čtyřmi battle star: za bitvu u Midway, za útok na Buin-Faisi-Tonolai, za dobytí a obranu Guadalcanalu a za bitvu u Santa Cruz.[14]

  1. Popisek fotografie 80-G-463613 [online]. US Navy, 1941 [cit. 2013-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-05. (anglicky) 
  2. a b Ship Building 1933-45 - Roosevelt, Franklin D. [online]. globalsecurity.org [cit. 2008-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. CRACKNELL, W. H. USS Hornet/(CV8) Aircraft Carrier. [s.l.]: Profile Publications, 1971. (Profile Warship; sv. 3). Dostupné online. S. 57. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q Rose, Příloha 1: USS Hornet CV-8 základní technická a historická data
  5. HUBÁČEK, Miloš. Vítězství v Pacifiku. Praha: Panorama, 1986. S. 485.  – citováno jako „Hubáček II“
  6. a b YARNALL, Paul. USS HORNET (CV-8) [online]. NavSource Naval History, rev. 2007-05-18 [cit. 2008-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Friedman & Baker, str. 392 – Appendix E
  8. DIGIULIAN, Tony. 5"/38 (12.7 cm) Mark 12 [online]. NavWeaps, rev. 2008-11-28 [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b DIGIULIAN, Tony. 1.1"/75 (28 mm) Mark 1 and Mark 2 [online]. NavWeaps, rev. 2008-05-16 [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Rose, Příloha 1: Z výzbroje a fotografická příloha
  11. DIGIULIAN, Tony. British, Swiss and USA 20 mm/70 (0.79") Oerlikon Marks 1, 2, 3 and 4 [online]. NavWeaps, rev. 2008-05-14 [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Friedman & Baker, str. 94
  13. U.S. Navy - A Brief History of Aircraft Carriers - USS Hornet (CV 8) [online]. Washington DC: Navy Office of Information, rev. 2005-03-18 [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-09. (anglicky) : „for extraordinary heroism and distinguished service beyond the call of duty“
  14. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené MQ není určen žádný text

Developed by StudentB